Podzimní talíř s teplou, sametovou polévkou z dužnaté dýně je scénou, která kombinuje pohodlí, barvu a jednoduchost přípravy. Když listí změní barvu a chladnější večery volají po něčem vydatném, je právě dýňová polévka schopna dodat teplo i radost z jídla bez zbytečného komplikování. Recepty se liší — od rustikálních verzí s opečenou cibulkou a slaninou až po exotické variace s kokosovým mlékem — ale základ zůstává stejný: *kvalitní dýně*, vyvážené koření a pečlivá úprava textury.
Čtenář zde najde praktické rady pro výběr dýně, krok za krokem postupy pro *jednoduchý* a spolehlivý recept, techniky vaření, tipy na dochucení i varianty pro různé stravovací potřeby. Text kombinuje kuchařské tipy, estetický přístup k servírování a konkrétní řešení běžných chyb tak, aby příprava *dýňové polévky* byla opakovatelná a přinášela pokaždé kvalitní *chuť*.
- Dostupnost surovin — většina ingrediencí je běžná a sezónní.
- Různé techniky — pečení versus vaření mění chuť i strukturu.
- Jednoduchost — základní recept zvládne každý a snadno se upravuje.
- Variabilita — verze pro vegany, milovníky smetany i pro rychlou přípravu.
- Estetika podávání — drobné detaily dokáží zvýšit gastronomický zážitek.
Výběr dýně a základní ingredience pro dýňovou polévku: Jak dýni poznat a proč hokkaido
Výběr správné dýně je prvním krokem k úspěchu každého receptu na dýňovou polévku. Ne všechny dýně chutnají stejně a každá odrůda přináší jinou texturu, obsah vody a sladkost dužiny. Pro domácí přípravu se často doporučuje dýně Hokkaido — její tenká slupka je jednou z výhod: není nutné ji loupat, což urychluje přípravu a zachová částečně strukturu. Hokkaido je navíc poměrně sladká, má jemnou máslovou chuť a při pečení nebo restování rychle získá intenzivní aroma.
Další běžné volby zahrnují dýni máslovou (butternut), muškátovou a obecné „chef’s pumpkins“. Butternut přináší hedvábnou texturu a velmi konzistentní chuť, muškátová dýně má výraznější, ořechovější noty. Pro rychlost přípravy se hodí menší dýně — snadněji se s nimi manipuluje a rychleji se uvaří či upečou. Pokud se chystá recept pro větší skupinu, je vhodné volit středně velké kusy okolo 1–2 kg dužiny.
V základu dýňové polévky se nachází několik stálých ingrediencí: kostka nebo litr vývaru (zeleninový či masový podle preferencí), cibule osmažená do sklovata, případně česnek a malé množství tuku (olej nebo máslo). Na zahuštění a zakulacení chuti slouží smetana ke šlehání či na vaření nebo její rostlinné alternativy. Koření obvykle zahrnuje sůl, čerstvě mletý pepř, muškátový oříšek a často kari nebo trochu chilli pro ostřejší variantu. Bylinky jako šalvěj a tymián se výborně uplatní a zvýrazní dýňové tóny. Pro jemnější, exotickou variantu lze sáhnout po kokosovém mléce a koriandru.
Praktická rada: při nákupu dýně zkuste zatleskat po slupce — dutý zvuk značí, že dýně je správně zralá a má suchou slupku, což zaručuje delší skladovatelnost. Při krájení dýně je třeba opatrnosti; stabilně položte řezaný kus na prkénko a používejte ostrý nůž. Podotázka bezpečnosti se často opomíjí, ale přináší výrazné snížení rizika úrazu a lepší estetiku kostek pro rovnoměrné vaření.
- Tip pro úsporu času: vyberte si hokkaido — neloupání ušetří 5–10 minut práce.
- Tip pro intenzivnější chuť: dýni nejdříve osmahněte na pánvi, než ji dáte vařit — karamelizace zvýrazní cukry a chuť.
- Limit: některé odrůdy jsou vodnaté — v takovém případě je nutné vařit kratší dobu a případně doplnit méně vývaru, aby polévka nezředila chuť.
Příklad z praxe: v malé kavárně v centru města použili při startu sezóny mix hokkaido a muškátové dýně — hokkaido dodala barvu a muškát hloubku chuti; výsledek získal za první týden tolik pozitivních ohlasů, že se polévka objevila i v podzimním menu restaurace. To ukazuje, že kombinace odrůd může pomoci dosáhnout vyvážené chuti bez složitých úprav receptu.
Nuance: pokud je cílem nízkokalorická varianta, vynechání smetany a použití zeleninového vývaru s trochou brambory na zahuštění funguje dobře, ale chuť bude méně krémová. Každá úprava s sebou nese kompromisy mezi chutí, texturou a nutričním profilem. Pro čtenáře, který hledá univerzální radu: investice do kvalitní dýně a vývaru se vždy vyplatí více než snaha zachránit průměrné suroviny dokřiknutím kořením.
Klíčová myšlenka: výběr dýně určuje základní tón polévky — investujte čas do volby správné odrůdy a pár jednoduchých kroků (oslabení škrobu, karamelizace) změní finální chuť zásadně.

Základní jednoduchý recept a krok za krokem příprava dýňové polévky
Jasný a opakovatelný postup je tím, co odděluje průměrnou polévku od té vynikající. Následující *jednoduchý recept* je navržen tak, aby byl srozumitelný pro začátečníky i užitečný pro pokročilé kuchaře, kteří chtějí rychlou základní verzi, kterou lze později doladit. Co je potřeba pro čtyři porce: přibližně 1 menší dýně (ideálně hokkaido, cca 750 g dužiny), 1 l zeleninového vývaru, 100 g smetany ke šlehání (nebo rostlinné alternativy), 1 větší cibule, 2 lžíce oleje nebo 30 g másla, sůl, pepř, 1/2 čajové lžičky muškátového květu. Na zahuštění volitelně 2–3 lžičky hladké mouky rozmíchané ve 1/2 skleničky vody.
Krok za krokem — postup v praxi:
- Krok 1: Připravte dýni — pokud je hokkaido, není nutné loupat; dýni rozpůlte, odstraňte semínka a dužinu nakrájejte na přibližně 2 cm kostky.
- Krok 2: Na oleji nebo másle osmahněte nadrobno nakrájenou cibuli do zlátnutí; přidejte prolisovaný česnek na poslední minutu, jen aby se rozvoněl.
- Krok 3: Přidejte nakrájenou dýni a krátce ji orestujte, aby se začala karamelizovat; tím se intenzifikuje její chuť.
- Krok 4: Zalejte vývarem tak, aby byla dýně ponořená, přiveďte k varu a vařte 15–20 minut do změknutí.
- Krok 5: Rozmixujte polévku dohladka pomocí tyčového mixéru nebo stolního mixéru; vraťte na mírný plamen.
- Krok 6: Pokud je potřeba zahuštění, vmíchejte mouku rozmíchanou ve vodě nebo jíšku a krátce povařte.
- Krok 7: Přidejte smetanu, dochuťte solí, pepřem a muškátovým květem; nechte probublávat asi 20 minut, aby se chutě propojily.
Praktické tipy pro lepší výsledek: karamelizace dýně před vařením zvýrazní cukry a dodá polévce plnější chuť; osmažení cibule na mírném plameni po dobu 6–8 minut vytvoří základ s delikátní sladkostí; mixování do dokonalé hladkosti by mělo být rychlé, aby se textura nezměnila na lepkavou konzistenci. Pokud je polévka příliš hustá, je možné ji naředit trochou vývaru; pokud je naopak příliš řídká, krátké provaření s nastrouhanou bramborou pomůže bez použití mouky.
Limit či nuance: použití smetany dodá krémovitost, ale zvýší kalorie a nasycené tuky. Alternativou je kokosové mléko pro exotickou, ale také kalorickou volbu; pro lehčí variantu je možné použít kuchyňskou smetanu s nižším obsahem tuku nebo část smetany nahradit bramborem a nějakým množstvím teplé vody. Pro bezmléčné strávníky funguje skvěle kokosové mléko, ale chuť se posune směrem k exotice, což nemusí sedět všem hostům.
Příklad použití: menší rodinná večeře, kde je čas omezený na 45 minut, se nejlépe obejde bez pečení dýně v troubě — rovnou osmahnutá dýně a rychlé vaření ve vývaru umožní hotové jídlo podávat do 35–40 minut. Pro slavnostní servírování lze předem dýni v troubě upéct (200 °C, 25–35 minut), což zvýrazní chuť a poskytne konzistentnější krémovou texturu po rozmixování.
Alternativy a drobné úpravy podle dostupnosti ingrediencí: kdykoli chybí vývar, lze použít vodu, avšak s vyšší dávkou soli a bylinek; při použití kuřecího vývaru získá polévka masovější podtón. Pro vegetariánskou verzi doporučujeme domácí zeleninový vývar s pečenou mrkví a celerem.
Klíčový insight: jednoduchý, opakovatelný postup a pečlivé dochucení jsou důležitější než experimentování s mnoha exotickými ingrediencemi — základ je třeba zvládnout nejprve, teprve pak se přidávají nuance.
Techniky vaření: pečení vs. vaření — jak ovlivňují chuť, barvu a strukturu polévky
Rozhodnutí mezi pečením a vařením dýně ovlivňuje výslednou *chuť* a strukturu polévky více než většina samotných koření. Každá technika má své výhody a nevýhody a volba závisí na dostupném čase, požadované intenzitě chuti a textuře, kterou si kuchař přeje dosáhnout. Pečení obvykle zvýrazní sladkost a vytvoří bohaté karamelové tóny, zatímco vaření přináší čistou dýňovou chuť a rychlejší přípravu.
Pečení: dýni rozložit na plech, lehce pokapat olejem, pečeme na 200 °C 25–35 minut. Výhodou je koncentrovanější chuť a sušší textury, která usnadňuje dosažení krémové konzistence po mixování. Nevýhodou je delší čas a potřeba trouby. Pečená dýně se hodí pro slavnostní servírování, pro recepty, kde je cílem intenzivní, téměř karamelová chuť.
Vaření: dýni vložit nakrájenou do hrnce, zalít vývarem a vařit 15–20 minut do změknutí. Výhoda spočívá v rychlosti a jednodušší kontrole kořenění během varu. Nevýhodou může být méně výrazná chuť, proto je často doporučeno dýni na začátku krátce orestovat, aby se chuť podpořila.
| kritérium | pečení (option A) | vaření (option B) | výhoda | limit |
|---|---|---|---|---|
| chuť | karamelová, intenzivní | čistší, jemnější | bohatší aroma u pečení | pečení časově náročné |
| čas přípravy | 25–35 min v troubě | 15–20 min var | rychlost u vaření | pečení vyžaduje více plánování |
| textura | sušší, snadněji k mixování | vlhčí, více vody | pečená lépe drží krémovou konzistenci | u vaření nutné upravit zahuštění |
| vhodnost pro velké množství | méně praktické | vhodné | vaření mění škálovatelnost | pečení více plechů |
Příklady z praxe: Kavárna, která chtěla nabídnout „domácí“ chuť i ve velkém množství, peče malé množství dýně na zvýraznění chuti a zbytek vaří — poté obě šarže smíchá do homogenního výsledekku. Tato technika kombinuje rychlost s hloubkou chuti. Domácí kuchař může použít pouze pečení pro menší porce nebo vaření, pokud připravuje polévku pro rodinnou večeři s kratším časem.
Praktický tip: pokud se zvolí vaření, doporučuje se před přidáním vývaru dýni krátce orestovat s cibulí a trochou cukru nebo medu — to simuluje efekt pečení karamelizace a zvýrazní chuť. Pokud se používá pečení, lze z plechu seškrábnout karamelizované kousky a přidat je zpět do polévky, aby se zachovala bohatost chutí.
Nuance: v profi kuchyni se častěji kombinuje obojí, protože výsledek je stabilnější a nabízí opakovatelnost chuti. Nicméně domácí kuchař, který chce rychle uspět, by se měl držet jednoduché vařené metody s pečlivým restováním cibule — efektivní kompromis.
Insight: volba techniky je volbou tónu polévky — pečení dodá dramatickou, sladší notu; vaření nabídne jemnost a rychlost. Kombinací obou vznikne nejlepší z obou světů.
Kořenění, dochucení a kombinace chutí pro dýňovou polévku: co funguje a proč
Kořenění dýňové polévky může jít od minimalistického (sůl, pepř, muškát) až po výrazné a exotické (kari, chilli, zázvor, kokos). Klíčové je pochopit, že dýně má přirozenou sladkost, kterou je třeba vyvážit kyselostí, slaností a hořkostí. Kyselost dodají kapka limetky nebo bílého vinného octa, slanost zajišťuje správné množství soli a umami tón lze podpořit malým množstvím sójové omáčky nebo pečeného česneku.
Základní schéma dochucení: začít s cibulí a česnekem, přidat hlavní koření (muškát, kari, paprika), poté během závěru doladit solí, pepřem a kyselinou (citron, limetka, ocet). Bylinky — šalvěj a tymián — je vhodné přidat v průběhu, aby se jejich aroma propojilo; koriandr je lepší použít čerstvý až při servírování, aby nezhořkl.
Oblíbené kombinace:
- Klasika: muškátový oříšek, černý pepř, smetana — hladká a tradiční.
- Exotika: kari a kokosové mléko, zázvor — orientální tóny, dobře se hodí s koriandrem.
- Ostrá varianta: chilli a limetka — kontrast sladkosti dýně a pikantnosti.
- Hřejivá varianta: skořice a hřebíček (opatrně) — jemný „zimní“ nádech vhodný pro sváteční stůl.
Příklad: jeden venkovský bistro šéfkuchař oblíbil kombinaci pečené dýně, kokosového mléka a 2 cm nastrouhaného čerstvého zázvoru. Výsledek měl osvěžující kořeněný tón, který kontrastoval se sladkostí dýně a získal si oblíbenost hostů. Experiment s trochou rybí omáčky (malá kapka) pak dodal chuti hloubku bez rybího aroma — trik známý z jihovýchodní kuchyně.
Praktický tip pro rovnováhu: přidat malé množství kyseliny na konci (1 lžička citronu nebo jablečného octa) může zcela otevřít chuťový profil. Nebát se ochutnávat v průběhu vaření a zapisovat si malé úpravy pro další použití.
Omezení a nuance: některé kombinace nejsou vhodné pro děti (příliš mnoho chilli) nebo pro osoby s intolerancemi (kokosové mléko je alternativou mléčným výrobkům, ale mění chuť). Při použití koření jako kari je vhodné zkontrolovat jeho složení — některé komerční směsi obsahují sůl nebo konzervanty, které mohou ovlivnit finální chuť.
Tipy na dochucení bez nákladných surovin: pečené slunečnicové semínka nasucho opražená a lehce posolená dodají texturu a ořechový kontrast; kapka dýňového oleje při servírování zintenzivní aroma. Pro krémovost bez smetany použijte vařenou bramboru a olivový olej — výsledek je hedvábný a méně těžký.
Klíčový insight: balans chutí — sladkost dýně vyžaduje protiklad v podobě kyseliny, slanosti nebo pikantnosti; přidání jedné malé „nečekané“ složky (např. kapka limetky nebo opražené semínko) dokáže proměnit celek.
Variace receptu podle profilu: rychlá verze, výživná verze, exotická a pro děti
Recept na dýňovou polévku je v jádru flexibilní — lze jej snadno upravit podle času, dietních omezení, chutí a publika. Následující variace pomohou vybrat tu správnou verzi pro konkrétní situaci a ukážou praktické úpravy, které fungují v reálném životě.
Rychlá verze (pro zaneprázdněné dny)
Pro rychlé vaření je klíč použití dýně nakrájené na menší kostky a zeleninového vývaru z kostky. Cibuli lze nahradit špetkou sušené cibule v prášku, česnek použít prolisovaný nebo sušený. Postup: osmahnout cibuli 3–4 minuty, přidat dýni, zalít vývarem a vařit 12–15 minut. Mixovat, přidat lžičku smetany nebo kapku olivového oleje. Výsledkem je uspokojivá polévka za 25–30 minut.
Výživná verze (pro zdravý jídelníček)
Zaměření na bílkoviny a vlákninu: přidat do polévky před dokončením vaření vařené cizrna nebo čočku; místo smetany zvolit řecký jogurt podávaný na talíři. Pro zvýšení obsahu minerálů lze použít domácí kostní vývar, který dodá hloubku chutí a živiny. Tato verze je vhodná pro aktivní jedince a rodiny hledající syté, ale vyvážené jídlo.
Exotická varianta (pro odvážné chutě)
Přidání kari, kokosového mléka a čerstvého zázvoru přenese polévku do asijských chutí. Koriandr při servírování a kapka limetky doladí profil. Tuto verzi ocení hosté, kteří hledají neobvyklé kombinace a jsou otevření aromatům.
Verze pro děti
Dětská verze by měla být jemná, málo kořeněná, s hladkou konzistencí. Doporučuje se méně soli, více brambory pro zahuštění a smetana nebo jogurt pro jemnost. Pokud děti odmítají celer nebo cizrna, zůstaňte u klasiky s trochou másla a nastrouhaného jablka pro přirozenou sladkost.
- Rychlá: menší kostky, silný vývar z kostky, 25–30 minut.
- Výživná: přidat luštěniny nebo maso, domácí vývar, jogurt.
- Exotická: kokosové mléko, kari, zázvor, koriandr.
- Dětská: více brambory, méně koření, hladká textura.
Praktický příklad: kavárna v rezidenční čtvrti nabízí v obědové nabídce „rychlou“ a „výživnou“ variantu vedle sebe. Rychlou verzi připravuje denně a výživná verze je dostupná pro předobjednávky — tím zvyšují obrat a zároveň uspokojí různé preference zákazníků. Domácí adaptace je podobná: v pracovním týdnu zvolit rychlou verzi, na víkendový oběd výživnou či exotickou variantu.
Nuance: exotická verze může být pro některé hosty příliš výrazná; doporučuje se nabídnout malou ochutnávku nebo servírovat pilněji dochucené ingredience v menší dávce. Vegan verze s kokosovým mlékem funguje dobře, ale celková hutnost a kalorická hodnota se zvýší.
Insight: volba verze podle profilu šetří čas i rozpočet a pomáhá vytvořit konzistentní nabídku pro různé cílové skupiny — od zaneprázdněných po gurmány.
Servírování, ozdoby a skladování: estetika a praktičnost u dýňové polévky
Servírování hraje významnou roli v přijímání jídla: hezky naaranžovaný talíř působí chutněji a dodává jídlu hodnotu navíc. Jako architektonická inspirace v interiéru se ozdobení polévky podobá práci s texturami a barvou v designu místnosti — kontrast, teplota a rovnováha jsou klíčové. Pro dýňovou polévku to znamená hravé použití semínek, kapky dýňového oleje, lžíce bio zakysané smetany a čerstvé bylinky.
Několik tipů pro servírování:
- Textura: přidejte nasucho opražená slunečnicová nebo dýňová semínka pro křupavý kontrast.
- Barva: kapka dýňového oleje nebo pesta z petrželky vytvoří vizuální tečku na oranžovém povrchu.
- Vrstva: malá lžička zakysané smetany nebo kokosového jogurtu poskytne krémový kontrast a mírní přílišnou pikantnost.
- Design talíře: použít hluboké talíře s tmavým okrajem pro zvýraznění barvy polévky.
Skladování a opětovné ohřívání: dýňová polévka se velmi dobře uchovává v lednici 2–3 dny v uzavřené nádobě. Pro delší dobu lze zmrazit v porcích — nejlepší je nechat polévku před zmrazením bez smetany (tu přidat až po rozmrazení a ohřátí), protože smetana může při mrazení měnit texturu. Při rozmrazování nechat pomalu rozmrazit v lednici přes noc a poté znovu jemně povařit; případně doladit koření a přidat čerstvou kyselinu (např. kapku citronu) pro oživení chuti.
Praktický příklad estetického servírování: v malém bistru se osvědčilo servírovat polévku v kameninovém hlubokém talíři s jednou čerstvou větvičkou tymiánu položenou přes střed a s bočním košíčkem s opečenými semínky. Hosté hodnotili kombinaci jako „domácí a přitom sofistikovanou“.
Omezení: přenášení polévky k hostům vyžaduje správnou konzistenci — příliš tekutá se vylévá, příliš hustá působí těžce. Pro catering je vhodné udržet polévku teplou v termoskách a přidávat ozdoby na poslední chvíli.
Klíčový insight: estetika podávání a praktické skladování jde ruku v ruce — drobné vizuální detaily zvyšují zážitek, ale musí být udržitelné z hlediska servírování a skladování.
Běžné chyby a jak se jim vyhnout při přípravě dýňové polévky
Existují opakující se chyby, které znehodnocují potenciál dýňové polévky — příliš mnoho vody, nedostatečná úprava cibule, přehnané koření nebo opačně, nedostatečné dochucení. Pozornost k detailu v průběhu celého procesu dokáže tyto chyby eliminovat. Níže jsou rozebrány nejčastější problémy a praktické řešení.
- Příliš řídká konzistence — řešení: zahuštění vařenou nastrouhanou bramborou nebo krátkým provařením s jíškou; alternativně výrazné zahuštění smetanou.
- Polévka bez chuti — řešení: ochutnat a upravit zeleninový vývar, přidat sůl postupně, použít kapku kyseliny (ocet nebo citron) ke zvýraznění chutí.
- Přepálená cibule — řešení: smažit na středním plameni a dbát na rovnoměrné zbarvení; spálené tóny nelze snadno zakrýt.
- Oddělení smetany po ohřátí — řešení: přidat smetanu až při mírné teplotě a jemně promíchat; nebo použít na ředění část vývaru.
Praktické situace: domácí kuchař, který nalil příliš mnoho vody, může rychle zachránit situaci přidáním vařené brambory a následným mixováním; tato technika je bezpečná i pro děti a netřeba ji složitě vysvětlovat. Pokud je chuť plochá, menší přídavek kvalitního vývaru nebo špetka umami ingredience (např. miso nebo sójová omáčka) může situaci napravit bez kompromisů na konzistenci.
Nuance: při použití silného kari koření může polévka „přehlušit“ přirozenou chuť dýně; proto je lepší dát méně koření a doladit postupně. U osob citlivých na ostré chutě se doporučuje začít s menším množstvím chilli a případně podávat extra chilli osobně.
Empirický tip: uchovávat malé množství pečených dýňových kousků stranou a přidat je do polévky těsně před servírováním — tím se člověk ujistí, že každá porce obsahuje křupavý kontrast a aroma pečení.
Klíčový insight: většina běžných chyb má jednoduché řešení, pokud se problém identifikuje včas — pravidelné ochutnávání a drobné úpravy jsou klíčem k opakovatelnému úspěchu.
Co změní ve vaší kuchyni, když si osvojíte tyto postupy a jak pokračovat dál
Osvojení základního postupu na dýňovou polévku a několika technik přináší víc než jen jeden chutný pokrm. Zlepšuje schopnost kombinovat chutě, pracovat s texturami a plánovat přípravu jídel pro různé příležitosti. Učí také, jak optimalizovat čas v kuchyni a jak upravit recepty podle dostupných surovin a stravovacích omezení. Tím se dýňová polévka stává nejen sezónním hitem, ale i nástrojem pro lepší kuchařskou rutinu.
Praktický návrh k vyzkoušení: jednou týdně připravit větší množství základní polévky, rozdělit do porcí, jednu porci ozdobit exoticky, druhou ponechat dětsky jemnou — tento rituál šetří čas a umožní experimentovat s chutěmi při minimálním úsilí. Pro další inspiraci lze vyhledat články a recepty na dýňová polévka hokkaido, exotické variace a výživné recepty.
Nuance: změna přístupu vyžaduje praxi; první verze nemusí být dokonalá, ale každé vaření přinese lepší porozumění poměrům a kombinacím. Důležité je zapsat si úpravy, abyste je mohli opakovat a přizpůsobit podle chuti hostů či rodiny.
Insight: zvládnutí jednoduchého receptu a pár technik znamená více než sledování trendů — je to o opakování, učení se z chyb a vědomém vylepšování, které vede k konstantně dobrému výsledku.
Jakou dýni je nejlepší zvolit pro nejrychlejší přípravu?
Nejrychlejší je hokkaido, protože ho není nutné loupat. Menší kostky se rychleji uvaří, stačí 15–20 minut v osoleném vývaru.
Je nutné dýni před vařením opéct?
Není nutné, ale orestování nebo pečení zvýrazní chuť díky karamelizaci. Pro rychlost stačí krátké orestování na pánvi.
Jak polévku uchovávat a jak ji nejlépe ohřát?
V lednici vydrží 2–3 dny v uzavřené nádobě. Zmrazit lze bez smetany. Při ohřevu nechte pomalu probublávat a případně doladit koření.
Jak nahradit smetanu v případě intolerance na mléčné výrobky?
Použijte kokosové mléko nebo rostlinné smetany; chuť se změní směrem k exotice. Pro krémovost lze také použít vařenou bramboru a trochu olivového oleje.
